25.3.2008 - Když se louka změní v golfové hřiště

AGRO RUBRIKY -> rostlinná výroba

Hnědásek chrastavcový patří mezi nejohroženější evropské motýly a v Česku přežívá už jen na několika místech na západě země. Evropská unie ho sice zařadila na seznam chráněných druhů, ovšem miliardové ekologické dotace, které každoročně putují z Bruselu, zároveň vzácného motýla zabíjejí. Podobně jako hnědásek jsou na tom v české přírodě až stovky více či méně vzácných druhů hmyzu, kterých se dotýkají takzvané agroenvironmentální platby. Jenže právě případ hnědáska chrastavcového na problém s likvidačními eko-dotacemi upozornil a přispěl aspoň z části k nápravě. Díky příznivým okolnostem se udržel na několika místech v západních Čechách - například na okrajích vojenského prostoru Hradiště, v dříve zakázaném pohraničním pásmu nebo v ochranných zónách léčivých minerálních pramenů.
"Celá oblast jeho výskytu je řídce osídlená a bytostně nevhodná pro intenzivní zemědělství. Veškerá údržba luk tak stojí na ekologických dotacích, přesněji agroenvironmentálních platbách," řekl Martin Konvička z Entomologického ústavu Akademie věd. A právě to je ten problém. Ministerstvo zemědělství nastavilo pravidla tak, aby byla práce farmářů co nejsnadněji kontrolovatelná. Zemědělci mají na několik let dopředu stanoveno, kolikrát ročně musí louku posekat, v jakých termínech, kolik dobytka se smí na vymezeném prostoru pást. Farmář, který se odchýlí, riskuje citelné sankce. "Okolo 15. července se tak krajina promění v golfové hřiště. Situace se pak opakuje na přelomu září a října," poznamenal Konvička. Jenže na "golfovém hřišti" dokáže přežít jen zlomek vzácného hnědáska a dalších hmyzích druhů.

Motýli a další drobní živočichové potřebují ke svému životu pestřejší přírodu. Řešením by například bylo sekat louky jen jednou ročně, anebo jen jednou za několik let, a i na "golfových" loukách nechat ostrůvky neposekané vegetace. "Někdy by stačilo dát farmářům trošku víc volnosti. Jenže to agroenvironmentální programy v Česku i dalších evropských zemích neumí nebo donedávna neuměly," tvrdí Konvička. "Státní kontroly například netolerují drobné neposečené plošky."

Lidé z Entomologického ústavu Akademie věd netvrdí, že by ekologické dotace pro zemědělce byly úplně špatné. Prospěšné jsou například v tom, že se díky nim výrazně snižuje používání pesticidů či hnojiv, anebo že zamezí tomu, aby louky "divoce" zarostly plevelem a stromy. Jsou však přesvědčeni, že by za evropské peníze šlo pro přírodu získat víc. Přitom jen mezi lety 1992 a 2003 vyšly evropské agroenvironmentální dotace asi 720 miliard korun. V Česku se tyto dotace, které dosahují téměř čtyř miliard korun ročně, týkají asi třetiny zemědělské půdy.

Vloni a předloni se v Česku vedla ostrá debata o tom, jak agroenvironmentální dotace upravit. Výsledkem byl kompromis. Programy sice mohou být flexibilnější, reagovat na místní podmínky, ovšem jenom v chráněných oblastech a na žádost orgánů ochrany přírody. "Už to například začíná fungovat v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty," řekl entomolog Martin Konvička.

Reakce k článku:

Žádná reakce.

Vložit novou reakci:

Redakce serveru AgroSeznam.cz nenese odpovědnost za obsah příspěvků čtenářů.
Redakce si vyhrazuje právo mazat či zkracovat texty naplňující skutkovou podstatu trestného činu hanobení rasy, národa a přesvědčení,  příspěvky obsahující vulgární výrazy a urážky a příspěvky dlouhé, jinak nevhodné či nevztahující se k tématu.